PŘEČTENO: Jméno větru I - Patrick Rothfuss

Originální název: The Name of the Wind

Žánr: Literatura světová - Fantasy - Román

Série: Kronika Královraha

Rok vydání: 2012 (v originále 2007)

Nakladatelství: Argo/Triton

Počet stran: 326 stran

Názvy knih série: Jméno větru II (2), Strach moudrého muže (3), Hudba ticha (příběh Auri)

Díl série: První

Odkazy: ČBDB, DatabázeKnih, GoodReads

(zdroj obrázku)

ANOTACE:

   Je to příběh z jiného světa, ale žádný strach, dostanete k němu mapu. Podle slov autora jde o legendu o Hrdinovi, viděnou ze zákulisí, o zkoumání a odhalování světa, o hledání pravdy, skryté v pohádkách a bájích... 
   V první knize začíná Kvothe vyprávět, či spíš diktovat Kronikáři, o svém dětství ve společnosti kočovných umělců, o děsivé smrti svých rodičů rukou bájných Čandrínů, o všem, co zažil jako sirotek v drsném přístavním městě Tarbeanu, prolezlém zločinem, a o těžkých začátcích na Univerzitě, vyučující magická umění, kde se chce dovědět co nejvíc o tajemných vrazích, kteří pro většinu rozumných, vzdělaných lidí vůbec neexistují...
                                                                                                     (cbdb)

(zdroj obrázku)

O čem kniha je?

   Nemám co dodat, anotace to krásně shrnula a přesně víme co očekávat v první části této knihy.

Jak se mi kniha líbila?

   Tak si dáme jeden starší kousek a dokonce i pro starší kousky. Teda jen, že to není young adult fantasy. Když se ohlédnu zpět, tak jsem poslední dobou, kromě romantiky a erotiky do adult sekce nezaplula. Prostě nějak to YA více táhne.
   Už jsem se o tom někde zmiňovala, ale já miluji, když můžu sledovat hlavní postavu už od dětství a tady jsem si to teda hodně užila. V prvním díle totiž sledujeme kromě úvodu a pár meziher Kvotheho dětství a období nástupu na univerzitu (v jeho patnácti letech).
   I když musím říct, že část, kdy Kvothe žil na ulicích Tarbeanu a poslouchal příběhy o Čandrínech, přežíval ze dne na den, tak tato část mi místy přišla zdlouhavá, ale i tak mě to bavilo. Jen jsem si od čtení musela dávat pauzičky.
   Autor vypráví celý příběh opravdu poutavě a krásně . Je to formou Kvotheho vzpomínek, které vypráví kronikáři, aby je mohl zapsat. Systém magie nám vysvětluje pomaloučku, nenásilně, takže je to snadno pochopitelné a já to prostě žeru.
   Jen je škoda, že celý příběh je rozdělen do dvou knih. V originále to byla jedna kniha, ale oukej, beru, že ty tlusté bichle se špatně drží a cestování s nimi je nesnesitelné.
   Každopádně se těším na další díl. Teda druhou půlku knihy, kde předpokládám začne teprve to pravé tóčo. :D

Hodnotím plným stádem ♥

A to je dnes zase vše!

Přeji krásné pondělí!
Páčko
A.