Ahoj,
dneska opět super čerstvé dojmy z knihy, kterou jsem zrovna dočetla.
Kniha Ďábel (The Devil All the Time - cbdb, MOBA 2014) je románová prvotina amerického autora Donalda Ray Pollocka (často se mi u něho prohazují písmenka a čtu ho jako Ronalda Day Pollocka a nevím proč - jenom taková vsuvka :D).
Jelikož se to dostalo v překladu i k nám, tak samozřejmě dostal za tuto knihu několik cen (ano, mohla jsem je vypsat, ale stejně by většině nic neřekly. No, tak dobře, já je tady vypíšu ať si polámete jazyk, když to budete louskat). Takže ocenění, které jeho kniha Ďábel získala jsou např. prestižní Guggenheim Fellowship Award, Grand Prix de Litterature Policiere, Deutscher Krimi Preis (3. místo) nebo Prix Mystere de la Critique.
Z obálky:
Kdo vraždí nevinné stopaře? je americký šerif skutečně ochráncem zákona a nedostudovaný kazatel ctnostným mužem? Jak silná je touha po spravedlnosti a jakou roli hraje v našem životě náhoda?
Výjimečné krimi, thriller a velký román, který zobrazuje osudy několika bizarních postav, propojené ve strhující příběh z drsného amerického venkova, v němž nechybí ty nejhorší zločiny, jakých je člověk schopen.
+ nějaké vyjádření kritiků
"Systematické katalogizování hrůzy a pokrytectví, které hnisají v temném stínu amerického snu"
THE PORTLAND MERCURY, USA
"Můžete být odrazei, můžete být šokováni, témeř jistě budete zděšeni, ale v každém případě budete číst do posledního slova."
THE WASHINGTON POST, USA
"Zasáhne vás to jako telegram z pekla, který vám ve tři ráno vklouzne pod dveře"
WILLIAM GAY, AMERICKÝ SPISOVATEL
Vnitřní část obálky - úryvek knihy:
Ten pár křižoval severozápad už několik týdnů. Bylo léto 1965 a ti dva byli na lovu.
Jezdili v černém kombíku Ford, který schrastili za stovku dolarů v Meade v Ohiu v autobazaru U bratra Whiteyho.
Muž na sedadle spolujezdce začínal tloustnou, věřil na znamení a měl ve zvyku se šťourat se ve svých zanedbaných zubech kapesním nožem.
Žena vždycky řídila. Nosila přiléhavé kraťasy a tenoučké halenky odhalující její bledé kostnané tělo způsobem, který oba považovali za svůdný.
Ona neustále kouřila mentolové cigarety, zatímco on žvýkal levné černé doutníky, kterým říkal psí čuráky. Ve fordu se vařil olej, tekla z něj brzdová kapalina, a když ho rozjeli přes padesát mil za hodinu, hrozilo, že se rozpadne na kousky. Podle muže vypadal jako pohřebák, ale ona v něm viděla limuzínu. Jmenovali se Carl a Sandy Hendersonovi, ale občas si říkali i jinak...
Ďábel zpočátku začíná úplně jinak než nám slibuje krátká anotace na obálce. Prvně čteme příběh Willarda Russella, který se vrací z války z Pacifiku, kde si zažil a viděl svoje, což ho samozřejmě poznamenalo (např. jak Japonci nakládali se zajatci...). Po cestě domů ke své matce Emmě potká servírku na kterou nemůže přestat myslet a tak se za ní (z matčina domu) po nějaké době vrátí, vezmou se a tak se nám narodí další postava, jejíž příběh v knize sledujeme a to Arvin Eugene Russell.
V podstatě druhou hlavní linií je příběh již zmíněných Carla a Sandy Hendersových, což už je dějová linie sledující linii, kterou popisuje anotace.
Takové vedlejší příběhy jsou například příběhy šílených kazatelů Roye Lafertyho a Theodora Danielse (Proč jsou šílení? Při kázání na sebe jeden sype pavouky a druhý mu k tomu hraje na kytaru a nakonec je Roy přesvědčen, že mu byl dán od boha dar vzkříšení. No, a Theodor ho přesvědčí, že to musí vyzkoušet...), šerifa Bodeckera, vyléčený alkoholik, který whisky vyměnil za sladkosti, nechává se často uplácet (a občas na zakázku někoho odstraní...). Ještě je zde příběh prznitele "pobožných" panen "kazatele" Prestona Teagardina. (Pobožných proto, že je zde přímo zmíněno, že pokud tak holka nevěří v Ježíše a není si vědoma onoho hříchu, tak už ho to nevzrušuje...)
Můj názor v bodech:
- Hodně mě bavila linie Russellových, který z velké části popisuje bezmezný náboženský fanatismus a to, čeho je člověk schopen pro milovanou osobu
- Oblíbila jsem si hlavně Arvina Russella, asi proto, že stál nohama pevně na zemi
- Je zde hodně náboženského fanatismu. Na jedné straně máte pobožnou babičku, která se za každou blbinu modlí několikrát denně a na druhé straně vám stojí kazatel, který je také silně věřící, ale dojde to až do takové míry, že stojí v šatníku a čeká, že k němu bude promlouvat bůh
- Kniha je velmi čtivá, to ano, čekáte, co se zase stane a většinou to, co přijde vás nezklame
- Dokonalé propojení postav, je zde hodně příběhů, které se ke konci knihy všechny krásně propojí jako když řeka vteče do moře a prostě všechny ty vztahy vám tam sedí jako prdel na nočník, mě se to strašně líbilo
- Originální obálka, nebo teda aspoň ta, kterou sem uvedla na začátku se mi líbí více než ta naše. Ani tak nejde o grafické znázornění jako spíše o to, že to více vypovídá o příběhu Arvina, který podle mě byl důležitějším pojítkem než ztracení stopaři (na které navádí česká obálka). Graficky jsou zpracovány obě hezky
- Co se týče těch vyjádření kritiků, které jsou na obálce aby nalákaly čtenáře, tak si myslím, že jsou trochu přehnané. Je fakt, že vás příběh nutí číst až do konce, je pravda, že se vás kniha donutí se lehce zamyslet a dojmy jsou za mě silné, ale že by to byl nějaký třeba masakr a humus, tak to se nedá říct. Buď jsem moc otrlá, nebo nevím...
- Kniha rozhodně není pro každého. Silně věřící by si ji asi ani kvůli názvu o ruky nevzali, ale jim to nedoporučuji, asi ani velmi slabým povahám. Je to thriller, trošku krimi, romantika tam není teda žádná. Ale rozhodně je to velmi zajímavé čtení
- Pokud Donald Ronald ještě něco někdy napíše, tak po jeho dalších knihách určitě znovu sáhnu
Shrnutí:
Čtivost: *****
Příběh: *****
Obálka: *****
Délka: 285 stran
Celkové hodnocení:
5 ovcí z 5!
A to je pro dnešek vše, doufám, že se najde někdo, v kom jsem alespoň vzbudila zvědavost co v té knize dále je. :)
Páčko shledáčko
A.
Žádné komentáře:
Okomentovat