PŘEČTENO: Má chudinka Jane - Cynthia Hand, Brodi Ashton, Jodi Meadows

Originální název: My Plain Jane

Žánr: Literatura světová - Pro děti a mládež - Young Adult - Dobrodružná

Série: Janičky

Rok vydání: 2019 (v originále 2018)

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 408 stran

Názvy knih série: Má Lady Jane (1)

Díl série: Druhý

Odkazy: ČBDB, DatabázeKnih, GoodReads

(zdroj obrázku)

ANOTACE:

   Asi ten příběh znáte. Chudá sirota Jane Eyrová začíná nový život jako vychovatelka v Thornfield Hall. Zde poznává zachmuřeného pana Rochestera – a vezme si ho. Nebo ne? 

   V tomto nebývalém dobrodružství je všechno jinak. Jistý gentleman skrývá víc než jen jednoho kostlivce ve skříni. Chudinka Jane vidí duchy a vyšetřovatel Alexander Blackwood zas disponuje nadpřirozenými schopnostmi. 

   Je alespoň začínající spisovatelka Charlotte Brontëová normální?

                                                                                         (cbdb)

„Chceme jen ten jeden prsten,“ prohlásil pan Blackwood.
„Je můj. Je to můj prsten,“ opáčil král. „Můj milášek. A mám pocit, že vás znám, pane. Jste pan Blackwood.“ (kapitola třicátá čtvrtá)

O čem kniha je?

   No, představte si příběh Jany Eyrové, ale jak vznikal. Protože Janina nejlepší kamarádka je Charlotte Brontëová. Navíc, Jana vídá duchy.

   Nevím co víc napsat, chce to prostě přečíst. :D

Jak se mi kniha líbila?

   Má chudinka Jane je velice kouzelné a vtipné čtení. Jestli chcete něco oddechového u čeho se budete smát, tak jen směle do toho.
   Líbí se mi ta alternativní verze Jane Eyre a zapojení samotné autorky Charlotte do příběhu. Nejlepší však byli duchové a společnost.
  Trojice autorek píše velice vtipně a když už napíšou nějakou kravinu, tak to "autorským komentářem" vysvětlí a omluví tak nesrovnalosti, chyby, historicky nepřesná fakta.
  Nejsem schopna říct, jestli se mi to líbilo více nebo méně jako Má lady Jane, obojí má své kouzlo a oba příběhy jsou jiné a originální. Dokonce se nám tam ta naše první Jana promítne, ale fakt se tam jen mihne.
   V knize je zakomponováno hodně z jiných knih, ne, že to je vykradeno, ale tak pro pobavení (můj milášek atd), ale co mě nejvíce pobavilo, tak zmínka sběru korků na chudé (nebo nemocné, možná obojí). To jsem šla do kolen. :D

„Prý se musíme především postarat o naše děti a starší bližní, abychom na ně nemuseli sbírat korkové zátky,“ dodal Branwell. (kapitola devátá)

Hodnotím plným stádem, protože jsem se dobře bavila a je to milé jednoduché čtení.

A to je dnes vše, přeji krásný den!
Páčko!
A.